Bananoví pavouci rodu Phoneutria (Ctenidae, Araneomorphae)

[smiguel]

Největší pozornosti se čeleď Ctenidae dočkala až bohužel na základě kontaktů s člověkem. Do popředí zájmu se tak dostávají především toxicky nejvýznamější zástupci této čeledi - rod Phoneutria, jehož přeložený název z řečtiny zní doslova - vražedkyně, nebo také "Aranhas-armadeiras" což v portugalštině znamená ozbrojení pavouci. Rod Phoneutria patří zároveň mezi největší druhy labidognatních pavouků a bohužel drží i nejsmutnější rekord v počtu usmrcených osob. Z pochopitelných důvodů se výzkum zaměřil na druhy, vyskytující se v okolí městských aglomerací, kde je prokazatelně zaznamenáno několik smrtelných případů pokousání velkými "putujícími pavouky z pralesa", kteří pronikají do lidských příbytků, kde se ukrývají v botách a oblečení. Další výzkum byl soustředěn na banánové plantáže, odkud se pavouci běžně dováželi v zásilkách s banány do USA a Evropy.

Na základě tehdejších nedostatečných znalostí o čeledi Ctenidae, původem ze střední a jižní Ameriky, docházelo k naprosto nepřesným a zavádějícím deziluzím, zapříčiněnou často i touhou po senzaci. Je zcela zřejmé, že toxicky významné druhy P. keyserlingi, P nigriventer a P. fera nemohli být přítomny v žádné ze zásilkách banánů pocházejících z plantáží Mexika, Hondurasu a Kostariky, která byla a je hlavním vývozcem ovoce do USA a Evropy. Tito pavouci se totiž nacházejí téměř výhradně v Jižní Americe. . V úvahu přichází pouze druh P. boliviensis, jehož rozšíření zasahuje až po Nikaraguu (Simó a Brescovit 2001) a je ze všech druhů rodu Phoneutria nejméně lékařsky významný. V drtivé většině případů se však jednalo o méně toxické druhy stejné čeledi - nejčastěji rod Cupiennius nebo Ctenus.


Evoluce tyto tvory vybavila schopnostmi přežít a reprodukovat se v těch nejtvrdších přírodních podmínkách, kde by člověk bez pomoci znalostí a techniky nepřežil ani jediný týden. Dokonalé mimikry, rychlost, schopnost manévrovat i ve vodním prostředí, v neposlední řadě neobyčejně účinným jedem, který slouží nejenom k ochromení kořisti, ale i k aktivní obraně, pomohly zejména toxicky významnamějším palovčíkům (český ekvivalent pro zástupce nadčeledi Lycosoidea, čeledi Ctenidae a rod Phoneutria) ve stínu věčně zeleného šera miliony let přežívat a vyvíjet se.
Systematické zařazení:

Řád : Pavouci - Araneae

Podřád : Dvouplicní - Araneomorphae

Infrařád : Entelegynní paovouci - Entelegynnae

Nadčeleď - Slíďáci - Lycosoidea

Čeleď - Palovčíkovití - Ctenidae (Keyserling, 1877)


Rod - Phoneutria (Pertyi, 1833)
Systematika k rodu Phoneutria :

P. bahiensis Simó & Brescovit, 2001
P. boliviensis F.O. Picard- Cambridge, 1897
P. eickstedtae Martins & Bertani, 2007
P. Fera Perty, 1833
P. keyserlingi F.O. Picard- Cambridge, 1897
P. nigriventer Keyserling, 1891
P. pertyi F. O. Picard- Cambridge, 1897
P. reidyi F.O.Picad- Cambridge, 1897


Druhová diverzita :

Phoneutria bahiensis :

- Endemit státu Bahia, považován za ohrožený druh.

Geografické rozložení výskytu: Brazilie - oblast Ilhéus a Salvador. Od roku 2005 byl nalezen i na Itapebi, jižní Bahia v Brazílii. Nalezeny pouze čtyři jedinci tohoto druhu (2 samci a 2 samice). Středně velký druh s délkou těla 3.5 cm. Základním prvkem k rozlišení jsou kovově lesklé chelicery, z ventrální části abdomenu červená skvrna (Simó & Brescovit 2001). Druh je v Brazílii zařazen na seznamu ohrožených živočichů a hrozí mu vyhynutí. Není doložena fenologie.

Phoneutria boliviensis :

- Nejrozšířenější druh s variabilním zbarvením. Opisthosoma ventralně zlatožlutá se dvěma seriemi teček (Paraguay, Kolumbie, Brazílie severozápad, Ekvádor, Peru. Ve střední Americe popisován až po Rio San Juan v Nikaragui (Simó & Brescovit 2001).
Phoneutria eickstedtae :

- Výskyt omezen na několik málo míst podél atlantického deštného pralesa v Brazílii.
Phoneutria Fera :

- Lokality v amazonské oblasti Brazílie - Puerto Maldonado region, Iquitos dále Amazonas stát Pastaza (Ekvádor), Rio Negro - Venezuela, ze severu Guyaská pánev Surinam a Guyany. Vyskyt nejspíše podmíněn úzkou vazbou na pisčité podloží . S velikostí těla až 6cm a rozpětím končetin 16cm (populace pocházející z jihu Fr. Guyany) je zároveň největším druhem (Simó a Brescovit 2001). "Opisthosoma ventrálně světle hnědá se čtyřmi řadami tmavě hnědých teček a dva postranní pruhy stejné barvy"
Phoneutria keyserlingi :

- Výskyt podél atlantického deštného pralesa stát Bahia, Brazílie. Středně velký druh. Charakteristické výstražné vybarvení obdobné jako u P. nigriventer. Žlutočervené okolí chelicer lemované tmavými příčnými pruhy ventralně: okrově načervenalá plocha v kontrastu s bílou mezi plicními vaky na abdomenu. Opisthosoma ventralně nahnědlé kombinaci s oranžovou"
Phoneutria nigriventer :

- Severní Argentina (Grisolia a Bianchini 1976), středo-a jihovýchodní Brazílie, nejspíše zavlečen i do Uruguaye (Simó 1984), Paraguae ((Lucas a Meier 1995, Avalos et al. 2007). Několik vzorků nalezeno v aglomeraci Montevideo, Uruguay, a Buenos Aires, Argentina, zřejmě zavlečeny přepravou ovoce. Phoneutria nigriventer patří spíše k menším zástupcům tohoto rodu. Samice dorůstají do velikosti těla 3-5cm v rozpětí končetin 13-15cm. Samci mohou dosahovat stejných rozměrů, zpravidla jsou však o něco menší. Vybarvení je podobně, jako u všech Phoneutrií značně variabilní a mění se v závislosti na lokalitě. Základní barva těla je hnědá s malými tečkami světlejší s tmavšími vzory, které jsou umístěny v párech na břiše.
Z ventrální strany je obvykle tmavší v barvě tmavě hnědé nebo s černou skvrnou na břiše. Zde pramení také vědecké druhové jméno nigriventer, což znamená černé břicho Končetiny mají stejné zabarvení jako tělo. Chelicery jsou podobně jako u druhu P. keyserlingi výstražné červené barvy v kontrastu s černou (Schiapelli a Gerschman de Pikelin 1972)
Phoneutria pertyi :

- Atlantický deštný prales pobřeží Brazílie. V roce 2010 nalezená populace v oblasti Amazonie stát Kolumbie (Martins a Bertani) Ventalní: světlé tečky ve tvaru trychtýře směřující k plicním vakům.

Phoneutria reidyi :

- Oblast amazonské nížiny Brazílie, Peru, Venezuely a Guyany.

Morfologie k rodu Phoneutria
Phoneutria nigriventer mláďěOd 19. století dochází v rodu Phoneutria k nespočtu taxonomických změn, někdy až ke komickému střídání opakovaných synonymizací a revalvaci taxonomické historie rodu (Simó a Brescovit 2001). Původní rozlišení od ostatních Ctenidae byla založená na reflexní střední řadě očí (Perty 1833). To však nebylo považováno za dostačující znak (Walckenaer 1837, Simon 1897, Strnad 1916). Konečně, Mello-Leitão, 1936 rozšířuje znaky o husté prolaterální scopuly na pedipalpech tibie a tarsu obou pohlaví, což je považováno za základní charakteristiku rodu. Recentní podpora k diagnostice rodu Phoneutria - přítomnost tarsalní a holení pedipalp scopuly, střední poloha epigynální destičky a jednoduché kopulační kanálky, které jsou stejné nebo kratší než je spermateka (Simó a Brescovit 2001)

Největším problémem zůstává široká vnitodruhová variabilita a v muzeích často neúplné typové sbírky. Jen u druhu P. boliviensis se eviduje nespočet sbíraných kusů z celé jižní Ameriky, dříve synonymizovány pod dalšími 4. druhy P. chilesica (Strand 1916, T from Ctenus) P. boliviensis (F. O. P.-Cambridge 1897, Simó a Brescovit 2001), P. colombiana Schmidt 1956), P. boliviensis (F. O. P.-Cambridge 1897, Schiapelli a Gerschman 1973), P. nigriventroides (Strand 1907), P. boliviensis (F. O. P.-Cambridge 1897, Simó a Brescovit 2001), P. valdehirsutula (Strand 1909, T from Ctenus) P. boliviensis (F. O. P.-Cambridge 1897, Simó a Brescovit 2001).

Území amazonského deštného pralesa zabírá plochu kolem 7 milionů km2, což je asi 40 % celkové rozlohy Brazílie. Tento prales se nenalézá jen na území Brazílie, ale zasahuje také do sousedních států - Kolumbie, Peru, Venezuely, Ekvádoru, Bolívie, Guyany, Surinamu a Francouzské Guyany. Díky sběrům z různých lokalit a států oblastí Amazonie docházelo v minulosti k častým synonymizacím a k popisům nových druhů z odlišných biotopů. Např. dnes už víme, že nejrozšířenější druh Phoneutria boliviensis nemusí obývat pouze primárníi Amazonii, jsou zdokumentovány nálezy z oblastí spodních pater opadavého lesa s periodickým střídáním klimatických změn v Chile a Argentině až po horský masiv Kordiller zasahujících do střední Ameriky. V Kostarice byl nalezen dokonce ve výšce 2800m/nm (Provincia de Cartago, NP Chirripo).


Na základě tehdejších nedostatečných znalostí o čeledi Ctenidae, původem ze střední a jižní Ameriky, docházelo k naprosto nepřesným a zavádějícím deziluzím, zapříčiněnou často i touhou po senzaci. Je zcela zřejmé, že toxicky významné druhy P. keyserlingi, P nigriventer a P. fera nemohli být přítomny v žádné ze zásilkách banánů pocházejících z plantáží Mexika, Hondurasu a Kostariky, která byla a je hlavním vývozcem ovoce do USA a Evropy. Tito pavouci se totiž nacházejí téměř výhradně v Jižní Americe.
V úvahu přichází pouze druh P. boliviensis, jehož rozšíření zasahuje až po Nikaraguu (Simó a Brescovit 2001) a je ze všech druhů rodu Phoneutria nejméně lékařsky významný. V drtivé většině případů se však jednalo o méně toxické druhy stejné čeledi - nejčastěji rod Cupiennius nebo Ctenus.

[smiguel]

Populační ekologie :
Většina Phoneutrií je striktně vázána na primární lokality Amazonie a původní pralesy atlantického regionu. Velké druhy, jako je P. fera, P. reidyi a P. pertyi, mají často řídký populační rozptyl, jednotliví jedinci velký lovný prostor a díky své predaci nedochází k sympatrickým výskytům, jako např u rodu Cupiennius. Obzvláště pak citlivě reagují na změnu lovného teritoria, které svou obdivuhodnou rozlohou v prostoru zasahuje až do středních pater pralesního porostu.

Vyjímku vlhkomilných palovčíků tvoří druh Phoneutria fera, který podle popsaných výskytů populací může kolonizovat i suché lokality s písčitou anebo jílovitou půdou, zejména oblasti s klimatickou periodou, kde dochází k výraznému střídání suchých měsíců s obdobím dešťů (Torres-Sanchez 2000).
Populační ekologie palovčíků má několik stupňů predačních vlivů. Hustota populací klade značné potravinové nároky na lokality a tak dochází k velkým rozdílům ve velikosti jednotlivců, obzvláště u početných populací, kde jsou tyto rozdíly spíše pravidlem než vyjímkou. Laboratorní studie ukázaly, že velikost dospělců závisí na příjmu potravy během vývoje (e. g. Nakamura 1987, Vertainen, et al. 2000) a to také pravděpodobně vysvětluje většinu vnitrodruhové rozmanitosti pavouků ve volné přírodě (Jacque 1981, Wise 1993). Proto tyto zdokumentované odchylky odráží velkou fenotypovou plasticitu, která může být důležitá pro stanoviště s nepředvídatelnou hojností potravy v postoru a čase. Existují důkazy, že kolísání velikosti umožňuje větší dostupnost kořisti. Většina druhů dospívajících v říjnu po období sucha jsou mnohem menšího vzrůstu než dospělci z oblastí primární Amazonie, kde nedochází k tak citelným klimatickým změnám a absenci potravy. V období sucha je i nízký výskyt predačních konkurentů především rodu Ctenus a Ancylometes, neboť mají obdobný způsob získávání potravy (Luiza a Luiza 1991).


V přirozených podmínkách mají vývojová stadia přísný řád predačního vlivu. Odrostlá mláďata se vyskytují na vegetaci a jejich lovný potenciál se soustřeďuje na spodní patra lesního porostu, naopak mláďata jsou vázána na vlhké tlející podloží, které jim poskytuje dostatečnou rozmanitost potravy a úkrytů.


Biologie:
Palovčíci rodu Phoneutria jsou středně velcí až velcí pavouci s noční aktivitou. P. fera, P. pertyi a P. reidyi mohou dorůstat až do velikostí těla 6 cm a v rozpětí končetin 17 cm. Řadí se tak mezi nejvěší druhy labidognatních pavouků na zemi. Tělo mají dokonale přizpůsobené k manévrování v bujné vegetaci včetně zátopových tůní nebo opadavého lesa a dokreslují tím rozmanitost biotopu pralesa. K lovu kořisti využívají obdobný způsob jako slíďáci (Lycosidae) - kořist pronásledují, zmocní se jí skokem ze zálohy a ochromí ji jedovatým kousnutím. Vstříknutí jedu do kořisti a jeho množství, regulují na základě vyhodnocení pachových vjemů, kdy jsou schopni rozlišit kořist s nízkou nebo vysokou citlivostí na pavoučí jed.


Právě tento fenomén je patrný už od samého embrionálního stadia palovčíků, kdy se vytváří imunita vůčí vlastnímu jedu a mají obdivuhodnou schopnost eliminovat vnitrodruhové kanibalistické sklony. Na druhou stranu v případě kanibalismu vstříkují do kořisti mnohem větší dávku jedu než při uchvácení jiné potravy. Kanibalismus není u Phoneutrií přirozená vlastnost a nejspíše se dědí z jednotlivce na potomstvo. Domníváme se, že se tak děje u populace v období sucha, kdy je značná absence drobného hmyzu. V periodách hojnějšího období, nebyl kanibalismus u palovčíků pozorován.


Pavouci se po většinu dne ukrývají v členitém porostu spodních až středních pater pralesní vegetace. Nebudují stálé úkryty a jak se zdá, vystačí si pouze s nastražením detekčních vláken v místě, kde hodlají odpočívat. Na lov se vydávají za soumraku. Lovné teritorium u dospělých samic zabírá značně velký prostor a často v těchto místech nenalezneme žádného z řady konkurenčních predátorů.
Mají rychlý vývojový cyklus. Samci dospívají během půlroku až roku, samice o rok později. Od subadultního stadia je na první pohled patrný sexualní dimorfismus. Dospělé samice mají sklerotizovanou pohlavní destičku epigynu. Samci výrazně zduřelá makadla a na první pohled patrné mnohem delší končetiny, které jim umožňují značnou mobilitu při vyhledávání samic ve spleti překážek vegetace a terénu. Po posledním svlékání, kdy dospívají, začnou veškerou energii soustřeďovat na své poslední poslání.
K páření dochází v přírodě převážně na konci období dešťů. Adultní samci už neplýtvají časem a energií lovem potravy a vydávají se hledat samice připravené k páření. Ty zprvu vnímají jejich náhlou přítomnost ve svém teritoriu jako svou budoucí potravu. Samci si k tomuto nelehkému úkolu vypomáhají bubnováním na okolní vegetaci pomocí předních párů makadel, na jejich konci se nacházejí pohlavní orgány, davají tak vibracemi najevo své "milostné návrhy". Pokud tuto rozmnožovací šifru některá z dospělých samic dekóduje, odpovídá obdobnými pohyby předních makadel. Každý druh má svůj specifický způsob námluv. Velmi zjednodušeně bych samčí bubnování přirovnal k Morseově abecedě, které porozumí jen zástupci stejného druhu a tím se do jisté míry vylučuje mezidruhové křížení.
Po měsíci se samice zapřede ve vegetaci a pod listy nebo kůrou vytváří zploštělý kokon, o který do vylíhnutí mláďat z nakladených vajec v zámotku neustále pečuje.
Samice se mohou pářít i vícekrát za svůj život.

Mladí pavouci matku opouštějí následně po prvním exuvialním stádiu. Z jednoho kokonu může být až 600 mláďat a jsou i přes miniaturní velikost 1 - 2 mm téměř dokonale vybavená pro svou další životní pouť, což je u bezobratlých predátorů běžný jev.

Zdá se, že toxické enzymy hrají neméně důležitou roli už při ochraně a přežití časných embryonálních stádií uvnitř kokonu, zvláště pokud jde o tvorbu jedového aparátu a skladby trávicích enzymů, které jak výsledky průzkumů ukázaly, jsou již jejich jedové žlázy přítomny na samém počátku prvního prelarevního stádia. Ještě něž pavouci opustí kokon, mají jedový aparát včetně aktivního neurotoxinu PhTx1 kompletně vyvinutý (Silva, 2009).

[Z0oMb3E]

0,0,1...7zvlek

[Phoneutria79]

ano, jsou to užasní tvorové a baví mě na ni koukat celé hodiny, někdy si k k ní sednu i v nocui s vínkem v ruce a koukám, v práci to pak stojí zas prd moje Phoneutria fera krásně přijímá potravu, jako kyselina, má pořád stejný cyklus : dvě velké kobylky, pak 2 týdny nic a svlek. klasika. teď naposledy si teda ještě dala jako bonus cvrčka, našel jsem z něj černou kuličku dole v substrátu

[Z0oMb3E]

phoneutria fera zaseknuta v zvlecke 6->7 zvlek

[Z0oMb3E]

phoneutra fera 7zv. (pre porovnanie ten vrchnak kelimku ma priemer 72mm)

[Phoneutria79]

krásnou ji máš ))
moje už není tak vyžraná, čekal jsem že se svleče, a v noci 27-28/4 k tomu konečně došo..[attachment=0]DSC00695.jpg

[Phoneutria79]

další foto mého Phoneutriáčka férového

[sharky]

wow tieto sa fakt podarili

[Phoneutria79]

wow tieto sa fakt podarili

díky

[Phoneutria79]

phoneutria fera

[Fany]

Respect!!! tý čo to chováte doma neviem či by som nabral odvahu chovať smrteľne jedovatého pavúka

[Phoneutria79]

Respect!!! tý čo to chováte doma neviem či by som nabral odvahu chovať smrteľne jedovatého pavúka

díkec, je to těžký, po jedné stránce si to člověk musí non-stop uvědomovat, když otevírám terárium, vybírám zbytky sarančat, rosím vodou,beru svleky, je nutno myslet neustále na to, že je už celkem velká a tím i rychlejší, a to o dost. o kapacitě jedového aparátu nemluvím, to je jasný. Po druhé stránce, pokud člověk opravdu dodrží zásadní bezpečnostní pravidla, neotevírá terárko jen proto, aby kamarádům ukazoval co udělá když se jí dotknete pinzetou a podobný exhibice , je to užasnej pavouk a je zážitek ho-jí denně pozorovat. ( ještě není 100% jasný že je to samec) Jakým způsobem loví, neuvěřitelný, její opravdu extrémní rychlost, jak krásně pije a hodně, vždy po jídle, jak sbírá kapky vody ze skla terárka, jak vyhazuje zbytek kobylky vždy do jednoho místa terária - neuvěřitelný, jakmile už v kobylce není co pít.., otočí se s její přirozenou elegancí a jako královna si to kráčí dolů po kmeni, de až do jednoho rohu a tam pustí černou shnilou kuličku která zbyla z kobylky, prostě si nedělá bordel všude užasný. stejně jako to, jak se při vyrušení ihned postaví, stačí aby kobylka prošla cca 10 cm od ní, prostě se postaví a hezky jí pozdraví Jinak papá kobylku denně, v množství mezi 1-5, potom cca 3 týdny nic, jen odpočívá, sem tam kráčí po terárku - v noci, a pak se svleče. Je neuvěřitelný, jakým způsobem roste, všichni chápeme svleky a jak pavouk roste, ale tohle se dost vymyká všemu, co jsem zatím choval a měl jsem spoustu zajímavých pavouků. Roste jako by papala radioaktivní kobylky i když Standa Macík mi tohle popisoval, vše jsme milionkrát probírali. Phoneutria je prostě " jiná " . Rozhodně ale při tomto všem je VELMI nutné si uvědomit, co je Phoneutrie zač a že má do vínku danou přirozenou agresivitu a rychlost + velmi učinný koktejl jedu který teoreticky muže člověku zavřít oči. Celkově je to velmi obranyschopný pavouk který si umí velmi dobře pohlídat svoje teritorium. Stačí jen, abych pootevřel přední sklo, hned se změní z klidového režimu na režim pohotovosti, to znamená že "splaskne s povrchem" a čeká. v ten moment to ještě neznamená, že hned skočí po ruce a kousne, taky to ale neznamená že to neudělá takže si vyberte no .. nechci pokoušet naše zdravotnictví a tápání doktorů co dát a co ne . Užasný je i to, že Phoneutria umí dle pachových vjemů rozhodnout, jak je potencionální narušitel schopný rozchodit její jed a podle toho Vám pustí chelicerami dávku, a to taky nechci pokoušet aby ona rozhodovala
Ale jak říkám, mám ji celkem dlouho, a je víc a víc užasný jí pozorovat, její čas je de facto stejný - cca 22h, to začne být pravý " wandering spider" a začne chodit a hledat. Je krásná a je to takovej plyšáček s krásně dlouhýma předníma nohama

[Fany]

Krásny teda je ale doma by som ho teda nechcel ja sa chcem dožiť dôchodu respect fakt...nemohol by som sa doma pozerať smrti do očí no

[Phoneutria79]

Další foto, cca do 14 dnů se bude svlíkat
Phoneutria fera

[Phoneutria79]

Tak jsem čekal další svlek, milostpán si ale dal další kobylku

[Z0oMb3E]

v kratkom slede uz druhe nestastne zvliekanie a nasledne zaseknutie pavuka vo zvlecke. 7->8 zv

phoneurtie sa nezvliekaju na pavucinovom lozku ako vtackare, ale visia horeznacky na vrchu/veku ubikacie...ako sa postupne zo zvlecky dostavaju zachytavaju sa zvlecenymi koncatinami opat o vrch. potom po vytvrdnuti a vysati exuvialnej tekutiny zhodia zvlecku na zem.
tento (aj predchadzajuci) jedinec sa vsak rozhodol zvliekat zaveseny o stenu krabicky tesne nad substratom ktory mu nedovolil "vyliezt" zo zvlecky cely. ziadna zmena v chovnych podmienkach od predchadzajucich zvlekov nenastala, pavuk nebol v ziadnom nezvycajne zvysenom strese nez obvykle.

pavuky rodu phoneutria vedu v zajati zivot blizky stromovym vtackarom avsak bez vytvarania pavucinovych hniezd. na substrate/dne ich vidim celkovo zriedka...preto budem v buducnosti pre nich riesit terarium "na vysku" ... i ked ak to pojde takto dalej tak neviem-neviem

[Milan.svk]

asi je to blbost porovnavat ... ale ked sa mne alebo hocikomu zacne zvliekat listovka alebo podobny tvor nizko nad zemou tak ho proste chytim za uz zvlecenu cast a opatne ju zavesim vyzsie, mozno ti to pomoze

[Z0oMb3E]

1 to by som musel zvliekanie vystihnut
2 toto prevesovanie nieje mozne kedze ziadna viditelna pavucina nieje(pri tak nizkych zvlekoch)

pre ilustraciu video...

[kovboj]

Taky mi rostou jako z vody. Mám skupinu šesti jedinců. Nakonec to vypadá, že samice jsou jen dvě. Někteří samci budou do několika měsíců adultní. Tak kdyby měl někdo zájem, můžu potom zapůjčit. Jaký je poměr pohlaví ve vašich chovech?

[kovboj]

Regenerace tří končetin u Phoneutria fera! Svlékání pavouka neproběhlo dobře a měl silně zdeformované tři končetiny na pravé starně těla. Váhal jsem, zda ukončit jeho trápení nebo končetiny amputovat. Nakonec jsem zvolil druhou možnost. Pavouk se o jedné pravé končetině pohyboval a dokonce i lovil lehce ochromené cvrčky. Momentálně je po dalším svelku a končetiny má již hezky regenerované, i když zatím o něco kratší. Každopádně je jeho přežití velkým překvapením.

[Phoneutria79]

moje Phoneutria fera, už holka díky bohu
prodám ji i s terárkem.

[Milan.svk]

vidno ze si naozaj zanieteny chovatel

[kovboj]

subadultní samec P. fera



adultní samec P. fera

[kovboj]

Uhynulý exemplář!!!
Samec uhynul den po páření, životnost adulního samce je obvykle jen několik týdnů.



Adultní samice, čerstvě dospělá...



epigyna, čerstvě adultní, ještě ne plně sklerotizovaná