přirozený biotop Megaphobema mesomelas

[smiguel]

Předmětem mého zájmu o arachnidy sice není přímo chovatelství, ale bionomie a faunistika která mi umožňuje studium na lokalitách. Poznatky, které prezentuji pocházejí z pozorování v přirozených podmínkách nikoliv v zajetí. Proto některé informace např dosažení dospělosti, vývoj a pod, obsahují často jinýné hodnoty než v chovech. Přesto pevně doufám, že i vám pomohou některé postřehy rozšířit obzor o životě těchto vyjmečných tvorů a skvalitnit chov.
Podřád- Mygalomorphae
Čeleď- Theraphosidae (Thorell, 1869)
Rod- Megaphobema (Pocock, 1901)
Druh- Megaphobema mesomelas (O. P.-Cambridge, 1892)
velikost:Nádherný impozantní druh-7-9cm tělo
popsané druhy-M.peterklaasi (Schmidt, 1994)-Kostarika,M.robustum (Ausserer, 1875)Kolumbie, M.velvetosoma (Schmidt, 1995) Ekvádor a nově popsaný druh M.teceae (Pérez-Miles, Miglio & Bonaldo, 2006) z oblasti pohoří San Ramon-lok.Madre De Dios Amazonas Brazilie.
Všechny druhy mají stejný charakter biotopu,pouze M.robustum se nevyskytuje v primárním refugiu ale příkrý svahových ekotonech a nivách zůstává.
Výskyt:horský deštný masiv Cordilera Guanocaste, kolonie zaznamenané v oblastech nad 500m n/m do 1000m n/m. Samec nalezen v údolí Quesada norte, ale jednalo se nejspíše o zatoulaného jedince. V nížinách se další vyskyt nepotvrdil.
Charakter lokalit-ostrůvkovité kolonie s kolísajícím rozptylem.
Až 1m hluboké nory od sebe vzdálené 30-50m, často s více noz. východy, podzemní úkryty bez hustoty detekčních vláken. Hnízda zapředená pouze v období ekdýz, napářených samic nebo samic s mláďaty.
Určitě zajímavý fenomen se může zdát migrace, kdy mláďata která opouští rodné hnízda ustupují do teplejších spodních pater, kde se zdá být klimaticky a potravinově výhodnější biotop.Vlhkost dosahovala na obou lokalitách ke 100%.Musíme brát v potaz dostatečnou cirkulaci kyslíku, která je v horském deštném pralese příjemnou a osvěžující změnou.Dalším zajímavým úkazem, který stojí za povšimnutí byl v nižších spodních pater zaznamenán hojný výskyt pralesniček čeledi Dendrobatidae-druhy Ophanga pumilio a Dentrobates auratus což by mohlo do jisté míry svědčit o rel.potravinové hojnosti pro mláďata a subadulty. Podle rozborů nestrávených chit. zbytků, se můžeme domnívat, že nejčastěji lovenou kořistí jsou švábi rodu Archimandrita,Blaberus,dále pak mnohonožky rodu Polydesmus a Glomeris, krovkovití brouci čeledi Aphodiidae, Cucujidae zvláště jejich larvy nebo právě zmiňované pralesničky čeledi Dendrobatidae.
Tep.leden - březen-32-35C den,20C-25C noc
období dešťů:září-prosinec-27-30C den,20-25C noc.


Stručně z historie systematiky tohoto druhu-Druh Megaphobema mesomelas prodělal v posledních 20ti letech několik taxonomických revizí včetně A.Smitha a A.Hancock-Brachypelma mesomelas. V roce 1991 provedl německý Arachnolog G.Schmidt ucelenější systematiku k rodu Megaphobema i na základě nalezení a popsání dalšího druhu z oblasti Pueblo Nuevo v Kostarice M.peterklaasi, který má však smolně černé zbarvení.





Dosavadní poznatky z fenologie- Dle kolegy arachnologa Alvareze Trujilla(není to brácha Roberta Trujilla:-))jsou samice pohlavně dospělé v 7-10ti letech, samci obvykle o rok dříve. Páření nastává v období leden až březen, mláďata se líhnou koncem července až září. Podobně jako všechny pralesní formy prodělávají v hnízdě nasledující 3-5 svleků.

[Razor]

Fotky sa v pohode zobrazia po dlhšom čase. Treba si počkať. Ináč nádhera....klobúk dole Tá fotka so samicou T. blondi a jej mládatami je pecková.

[barbar]

Ahoj sem stoho docela rozcarovanej stich teplot co tu uvadeji vsude se pise okolo 20 stupnu a tet sem dokonce nasel od odborniku kteri je odchovali 16-20 a pruvan prej kdys ho nemaji nic se nedeje ale samci se stavaj neplodny a nemaj prej zajem ani o samice.Zjistuju to hlavne proto protoze mam doma adult samici a dva nedospeli samce a chci jim udelat co nejlepsi podminky ikdys vim ze odchov by byl vzacnost

[smiguel]

hlavně se nenechej zmást takovou hloupostí jako jsou zaručené fígle alá... souvislost průvanu na reprodukci, stejně tak jako je chov při teplotách 15C, je to holý nesmysl. Optimálních podmínek dosáhneš při běžných teplotách v průměru kolem 22 - max. -25C. Určitě bude dobrým základem kvalitní chovný material stejně tako jejich potrava. Jeden z hlavních problémů u pralesních mygalů v chovech, je nedostatečná cirkulace vzduchu a následné neblahého množení nebezpečných spor plísní např. rodu Botrytis a jejich mykotoxynů, které se uvolňují z nevhodného substrátu jako je např. lignocel právě při vysoké vlhkosti a nízkých teplot. Za nejzávažnější problém považuji možnost přenosu některých endoparazitů rodu Arachnonermis sp, nebo larvy rodu Acroceris, které byly potvrzeny ve velkochovech krmného hmyzu. Pralesní formy mygalů jsou do jisté míry imunní pro nespočet druhů plísní, ale toxiny, které se vyskytují mimo domovskou oblast, je mohou oslabit. Právě náchylnost praalesních sklípkanů na změnu biotonu je pověstná. Doporučuji prostorné, obvzvláště dobře větratelné terárium s vyšší vlhkostí a vrstvou substrátu čisté rašeliny nebo klasické lesní hlíny pochopitelně tepelně ošetřené.

[barbar]

Ahoj no nevim jestli jeto blbost pise to i Dr.Gunter Schmidt na http://www.vivaria.ch/wbb2/thread.php?t ... egaphobema
o teplotach okolo 25 tam neni nic

[smiguel]

Patologické změny v metabolismu mají na svědomí právě nevyhovující teploty, které se dlouhodobě odchylují od přirozeného biotopu a to i nepatrné rozdíly. Proto mi příjdou uvedené teploty 15- 18 C jako zavadějící, neboť se vzdalují od původních hodnot z lokalit o více jak 5C. Některé publikace od G. Schmidta je třeba brát s rezervou...

[barbar]

Takze myslis ze teploty okolo 25 stupnu by byli lepsi?vsude se pise do 20 me seto fakt zda moc ale necham si poradit.Jinak vsechny mesomelasky mam tak od 2,5cm. tet us maji tak 5cm a vypada to ze sejim vede docela dobre teplotu mam tak 17-20 stupnu

[smiguel]

pralesní formy bohužel reagují na změnu klima daleko citlivěji než jiné druhy. Změna teplot by měla být pozvolná, teda pokud k ní vůbec má dojít. Určitě bych nesnižoval teplotu pod 20C a nepřekračoval 25C. Nikdo není schopen s přesností určit, jaká teplota by měla být v chovech pro tyto formy optimální, berme v potaz, že horské druhy jsou vystavěny do jisté míry specif. podmínkám, které v zajetí těžko napodobíme, stejně tak jako u stepních forem např. s estivací, u palearktních druhů s hybernací....proto dochází k experimentům, které mají kolísavou úspěšnost. Berme v potaz důležité faktory jako jsou potravinová specializace, půdní společenstva v ekotonech. Je naivní se domnívat, že teplota a vlhkost jsou alfou a omegou .....
Horské druhy přežívají díky specif. podmínkám, na které se po miliony let abaptovali. Proto je rozmnožení v zajetí spíše otázkou velkého štěstí, než korunovací skutečného chovatelského umu. Toto téma jsme zde s Fabianem diskutovali

[barbar]

A odkut mas ty tyhle poznatky byls v Kostarice?Jinak o tomhle sklipkanovi se prave tady kratce diskutovalo pokud myslis to co ja a padlo tam i to ze dlouhodobejsi teploty nad 20 stupnu sou prone smrtelny

[smiguel]

Měl jsem to štěstí prošmejdit Kostariku vícekrát, poprvé jsem tuto zemi navštívil v rámci mé profese..na jaro v roce 1993, následně se expedice vracela k Tichému oceanu oblasti Puntarenas San Isidro, San Ramon, Quesada, Arenal, San Christobal...společně s Ing.Radanem Kaderkou jsme v září až říjen projeli vybrané lokality včetně národních parků a obou pobřeží. Další cesta v roce 2003 byla součástí arachnoentomologické expedice spojená s exkurzí několika vybraných míst v Nikaragui a sever Kostariky, kde nám dělal společnos kostarický kolega ze studii. V roce 2004 jsme podnikli několik vybraných exkurzí do pohoří Kordiler, kde jsme trávili 2 měsíce. Omlouvám se, nestihl jsem tuto debatu, což mne pochopitelně mrzí

[barbar]

No docela ti zavidim kam vsude si se dostal,takze si teda vopravdu presvedcenej ze teploty do 25 jim nijak neublizi a spis jim prospejou?Nezbejva mi nes ti verit kdys stam byl ale proc se teda vsudu uvadeji teploty o 5stupnu a vic nizsi? neni tam treba vetsinou vetsi zima nes co jsi zazil kdys stam byl ty