duchové pouště - čeleď Sicariidae
Moderátori: Sceptic, bebekexxx
-
smiguel
- skúsený chovateľ
- Príspevky: 88
- Dátum registrácie: 20. Januára 2009, 19:48
- Bydlisko: Zlin
- Kontaktovať užívateľa:
duchové pouště - čeleď Sicariidae
Podřád :Araneomorphae
Čeleď : Sicariidae (Keyserling, 1880)
Rod : Sicaius (Walckenaer, 1847)
Druh - Sicarius dolichocephalus (Lawrence, 1928)
Velikot : od 8mm do 38mm, jihoamerické formy jsou větší jako např. druh Sicarius terrosus
Výskyt : termofilní, terestrický druh.
- polopouště, suché lesy,pouště a stepní ekotony střední a jižní Ameriky. Dále pak Jižní Afrika.
Rod Sicarius představuje svou jedinečnou bionomií významný prvek stepní a pouštní arachnofauny.
Jak již latinský název Sicarius (zabíják) napovídá, celá čeleď je nechvalně proslulá nebezpečně jedovanými druhy jako je např. rod Loxosceles nebo snad ještě nebezpečnější rod Sicarius.
http://www.atypus.estranky.cz/fotoalbum ... /sicarius/
Bomedicínská analýza rodu Sicarius : koktejl toxických proteinů a peptidů, jejichž složení se mění na mnoha úrovních. V průběhu života a vývojových stadií mění jed charakter a uryhlení procesů v sekci trávících enzymů. Už jenom představa, že jed obsahuje směs toxických bakteriálních proteinů- korynebakterií, dálepak Lostridium difficile což je původce chronických gastritid Helicobacter pylori.
Složení jedu : sphingomyelinase D (SMase D)
Efekt toxinu : (Loxosceles a Sicarius) způsobuje dermonecrotické léze u savců.
Molekulární struktura : Vícenásobné formy jedu-exprimovaných genů homologovaných bílkovin na SMase D jsou prezentovány u obou rodů. SMase D úrovně aktivity se liší mezi hlavními složkami toxinů. To znamená, že africké formy rodu Loxosceles a Sicarius představují mnohem závažnější riziko v případě uštknutí (U.S. National Library of Medicine 2009)
Africké formy rodu Sicarius jsou považovány za vůbec nejjedovatější pavoukovce. I v případě první pomoci, představuje kousnutí velice závažné poranění s trvalými následky
http://www.atypus.estranky.cz/fotoalbum ... /sicarius/
Biologie a ekologie: Sicariové jsou středněvelcí pavouci dokonale přispůsobení k životu v nehostinných oblastech.
Pavouci loví kořist díky důmyslnému lapacímu mechanismu. Využívají tak všechny možnosti- rychlost, pavučinové sítě, jedovaté kousnutí a mnohapočetné receptory vnímající pohyb do vzdálenosti potecionálního manérování.
Pavouk si vytváří pavučinové pole, do kterého zakomponuje zrnka písku , pak se pod tento systém lapací pastě podhrabe. Pavouk vnímá pohyb až do vzdálenosti několik desítek metrů, umožňují mu o drobné chloupky, které zadržují nespočet půdních částic.
http://www.atypus.estranky.cz/fotoalbum ... /sicarius/
Pavouci dospívají v 3- 4 roce, samice po spáření vytváří pod kameny nebo náletovým dřevinám kokon, který má plochý tvar a je obalen do ochranné písečné kapsy, která slouží jako izolace, před vyschnutím.
Geografické rozdělení pavouků této čeledi je v souladu s evoluční teorií o původu jednoho kontinentu. I když mají oba rody Loxosceles a Sicarius faunistickou a biosystematickou rozmanitost, pomocí molekulárních rozborů se ukázalo, že jejich prastarý původ je jihozápadní Afrika a mají tak jednoho společného morfologikého předka.
Čeleď : Sicariidae (Keyserling, 1880)
Rod : Sicaius (Walckenaer, 1847)
Druh - Sicarius dolichocephalus (Lawrence, 1928)
Velikot : od 8mm do 38mm, jihoamerické formy jsou větší jako např. druh Sicarius terrosus
Výskyt : termofilní, terestrický druh.
- polopouště, suché lesy,pouště a stepní ekotony střední a jižní Ameriky. Dále pak Jižní Afrika.
Rod Sicarius představuje svou jedinečnou bionomií významný prvek stepní a pouštní arachnofauny.
Jak již latinský název Sicarius (zabíják) napovídá, celá čeleď je nechvalně proslulá nebezpečně jedovanými druhy jako je např. rod Loxosceles nebo snad ještě nebezpečnější rod Sicarius.
http://www.atypus.estranky.cz/fotoalbum ... /sicarius/
Bomedicínská analýza rodu Sicarius : koktejl toxických proteinů a peptidů, jejichž složení se mění na mnoha úrovních. V průběhu života a vývojových stadií mění jed charakter a uryhlení procesů v sekci trávících enzymů. Už jenom představa, že jed obsahuje směs toxických bakteriálních proteinů- korynebakterií, dálepak Lostridium difficile což je původce chronických gastritid Helicobacter pylori.
Složení jedu : sphingomyelinase D (SMase D)
Efekt toxinu : (Loxosceles a Sicarius) způsobuje dermonecrotické léze u savců.
Molekulární struktura : Vícenásobné formy jedu-exprimovaných genů homologovaných bílkovin na SMase D jsou prezentovány u obou rodů. SMase D úrovně aktivity se liší mezi hlavními složkami toxinů. To znamená, že africké formy rodu Loxosceles a Sicarius představují mnohem závažnější riziko v případě uštknutí (U.S. National Library of Medicine 2009)
Africké formy rodu Sicarius jsou považovány za vůbec nejjedovatější pavoukovce. I v případě první pomoci, představuje kousnutí velice závažné poranění s trvalými následky
http://www.atypus.estranky.cz/fotoalbum ... /sicarius/
Biologie a ekologie: Sicariové jsou středněvelcí pavouci dokonale přispůsobení k životu v nehostinných oblastech.
Pavouci loví kořist díky důmyslnému lapacímu mechanismu. Využívají tak všechny možnosti- rychlost, pavučinové sítě, jedovaté kousnutí a mnohapočetné receptory vnímající pohyb do vzdálenosti potecionálního manérování.
Pavouk si vytváří pavučinové pole, do kterého zakomponuje zrnka písku , pak se pod tento systém lapací pastě podhrabe. Pavouk vnímá pohyb až do vzdálenosti několik desítek metrů, umožňují mu o drobné chloupky, které zadržují nespočet půdních částic.
http://www.atypus.estranky.cz/fotoalbum ... /sicarius/
Pavouci dospívají v 3- 4 roce, samice po spáření vytváří pod kameny nebo náletovým dřevinám kokon, který má plochý tvar a je obalen do ochranné písečné kapsy, která slouží jako izolace, před vyschnutím.
Geografické rozdělení pavouků této čeledi je v souladu s evoluční teorií o původu jednoho kontinentu. I když mají oba rody Loxosceles a Sicarius faunistickou a biosystematickou rozmanitost, pomocí molekulárních rozborů se ukázalo, že jejich prastarý původ je jihozápadní Afrika a mají tak jednoho společného morfologikého předka.
Naposledy upravil/-a smiguel v 28. Júla 2010, 19:12, upravené celkom 12 krát.
... nemohol by si sem dat priamo nejake odkazy? 
-
smiguel
- skúsený chovateľ
- Príspevky: 88
- Dátum registrácie: 20. Januára 2009, 19:48
- Bydlisko: Zlin
- Kontaktovať užívateľa:
I když jsou americké formy např. druhu Sicarius terrosus méně nebepečné než afričtí příbuzní, pořád je to o poznání jedovatější pavouk než např. rod Poecilotheria.
Pokud někdo bere na burze tyto pavouky do holých dlaní, je podle mne naprostý idiot, u kterého nemají pavouci vůbec co dělat. Takové počíání se dá přirovnat k hlazení holou rukou hadici rodu Lachesis.
Pokud někdo bere na burze tyto pavouky do holých dlaní, je podle mne naprostý idiot, u kterého nemají pavouci vůbec co dělat. Takové počíání se dá přirovnat k hlazení holou rukou hadici rodu Lachesis.