Černé vdovy rodu Latrodectus

Diskusia hľadom iných pavúkov, slovenské pavúky, wolfspiders, reclusa, čierna vdova, Nephila spp. a iné

Moderátori: Sceptic, bebekexxx

Napísať odpoveď
smiguel
skúsený chovateľ
Príspevky: 88
Dátum registrácie: 20. Januára 2009, 19:48
Bydlisko: Zlin
Kontaktovať užívateľa:
Černé vdovy rodu Latrodectus

Príspevok od užívateľa smiguel » 26. Októbra 2011, 10:47

Celý rod Latrodectus představuje klinicky významné skupiny pavouků s celosvětovým šířením. Některé druhy se dobře adaptovaly na antropogení vlivy se synatropním výskytem (Forster 1984,1985, Forest a Forest 1996), jiné jsou přísně vázány na lokality s potravinovou specializací.
Doposud bylo popsáno celkem 31 druhů. Tento stav se však neustále mění. Bohužel zatím není spolehlivě vypracovaný klíč k determinacím jednotlivých specií. Značná variabilita v geografických výskytech i na úrovni samotného druhu, je zatím předmětem dalšího bádání..
Velkým problémem zůstávají neuplné sbírky holotypů, často zde schází kompletní pohlaví.
Druhové rozlišení je do jisté míry patrné u mláďat nebo v subadultním stadiu. U základních typových druhů může být spolehlivým rozlišovacím znakem středový a postranní ornament, dále ventrální část abdomenu a charakter výstražného zabarvení ve tvaru přesýpacích hodin. Ten se může v přechodu do adultního stádia u jednotlivých druhů, částečně nebo zcela vytratit.
K vědecky hodnotnému materialu je také zapotřebí znát přesnou lokalitu výskytu a charakter biotopu.
Genitálie představují zatím nejpřesnější determinační ukazatel pro jednotlivé subspecie.
Jak už jsem v úvodu naznačil, celý rod je po morfologické stránce velice komplikovaný. Pro zjednodušení systematiky vycházíme prozatím ze dvou základních štěpných větví druhů Latrodectus mactans a Latrodectus geometricus.
Obrázok
Popis :
Stavba těla vetně vybarvení je téměř univerzální a jednotlivé druhy se po morfologické stránce od sebe nijak neliší nebo jen minimálně. Některé druhy mají na zadečku patrné výraznější výstražné prvky, nejčastěji v kombinaci červené a černé barvy.
Velikost dospělých samic se pohybuje od 1cm až po 2.5 cm, v rozpětí končetin mohou přesahovat i 4 cm. Samci jsou o poznání menší. U většiny druhů je v dospělosti vyvinutý pohlavní dimorfismus a dichromatismus.
Obrázok
Biologie :
Snovačky mají neobyčejně různorodou sexualní biologii a pro vědu představují na i na úrovni genetiky velice atraktivní materiál. Nacházíme zde i odpověd na evoluční vývoj a všeobecně známý fenomén kanibalismus, který zde napomáhá přirozené populační selekci.
Jsou to pavouci s aktivním nočním životem. Díky pevné lapací síti a účinnému jedu jsou schopni udolat i větší potravu, až do velikosti středně vzrostlého zedního gekona (Tarentola mauritanica). Přirozenou potravou však zůstává nejrozmanitější hmyz a pavoukovci. U mláďat pak mravenci a drobné nymfy švábů.
Na přirozených biotopech dosahují samci i samice pohlavní dospělosti v průměru od 3 do 6 měsíců, přičemž samci zpravidla s měsíčním předstihem.
V laboratorních podmínkách se můžeme setkat s postkopulační sterilitou. Příčinou je početnost pohlavních styků s jedním samcem, který má posléze za důsledek poškození reprodukční soustavy zalomením části samčího reprodukčního orgánu - embolu. Tento jev je v přírodě sice běžný, samci si tím jistí svoje potomstvo a zabraňuje samici v další kopulaci, ale pokud samice nemá možnost výběru kvalitnějších buněk, nemusí nevytvořit kokon. Tím se stávají obě pohlaví dále neplodná (Romhage a Schneider :Frequency and consequences of damage to male copulatory organs in a widow spider: Romhage a Schneider 2005)
Obrázok
Reprodukční úspěchy samců ve volné přírodě obvykle závisí na počtu samic svolných ke spáření, obzvláště když samci produkují velké množství pohlavních buněk, mají tak tendence kopulovat s co největším počtem samic (Darwin 1871, Bateman 1948, Trivers 1972, Andersson 1994).
Samice, jako matky budoucích pokolení, vybírají ten nejlepší genetický materiál pro své potomstvo, využívají všech možností zajistit sobě a mláďatům schopnost přežít. K tomu je zapotřebí mít už hned prvních fázích života vhodnou genetickou výbavu a dostatečný počet schopných samců. K těmto potřebám mají přizpůsobenou i pohlavní destičku, kde mohou následně ukládat samčí pohlavní buňky od více jedinců.
http://arachnos.eu/cs/araneomorphae/the ... trodect-us
Od konce srpna do října kladou samice několik kokonů v časových intervalech v rozmezí 14-20 dnů. Počet kokonů úzce souvisí se stářím jedince a přijmem potravy, přičemž mladé samice vytvářejí po jednom kokonu. Struktura zámotku svým vzhledem připomíná jakési pavučinové miny. Tvar velmi dobře přizpůsobily k ochraně budoucí populace před predací, parazity, nebo vysušením.
Počet mláďat z jednoho kokonu zpravidla čítá kolem stovky. Za celou sezónu samice může vyprodukovat až 5000 mláďat.
Mezi sourozenci dochází ke značnému kanibalismu. Proto hnízdo opouští z celkového velkého počtu sotva 10-20 mláďat, která jsou už zcela samostatná. Do okolí se šíří pomocí větru. Zakládají vlastní hnízda, kde během své ontogeneze rozšiřují vlastní lovné teritorium.
V přírodě se samice dožívají v průměru tří let a mají dvě snůšková období. V zajetí mohou žít i 5 let.
Obrázok
Ekologie :
K lovu kořisti využívají pavouci své důmyslné lapací sítě, které dělíme do tří částí:
- detekční - lovná
- manévrovací zóna
- primarní - úkryt trychtýřovitého tvaru.
Základním stanovištěm kolonií jsou přírodní ekotony. Snovačky využívají k výstavbě úkrytu často přízemní nepřístupná místa, jako jsou spodní patra keřů s úkrytem v kořenovém porostu, štěrbiny ve zdech, pod balvany nebo kůrou stromů. Černé vdovy umí mistrně manévrovat ve svém teritoriu, ovšem mimo něj jsou zcela bezbranné.
Při vyrušení se uchylují do druhé části pavučinové sítě, odkud se dají jen velmi těžko ohrozit. Pokud se to narušiteli podaří, pavouk úkryt rychle opustí nebo mistrně předstírá uhynulý exemplář s charakteristickou strnulostí.
V obydlených oblastech jsme je často nacházeli ve stinných zákoutích venkovních parapetů, rozích zahradního nábytku a na pláži snad pod každým lehátkem. Zde zároveň přicházejí časteji do kontaktu s člověkem.
Díky obdivuhodným predačním schopnostem mají snovačky v celosvětovém ekosystému veliký hospodářský význam. Podobně, jako ostatní zástupci pavoučí říše, udržují hmyzí populace v přirozené rovnováze. Význam pro člověka je proto téměř nenahraditelný. Jsou vydatným a nepostradatelným pomocníkem v boji proti škudcům a často mnohem nebezpečnějšího hmyzu než samy představují.
Ke kousnutí dochází velice vzácně, spíše naší vlastní neopatrností...
K útoku klepítky se samice uchyluje jen v krajním případě, kdy se cítí být bezprostředně ohrožena nebo brání potomstvo.
Častější incidence jsou především přičítány na vrub rozšiřující se urbanizaci a synantropním výskytům, kdy si samice vytvoří např. z bot nebo částí oblečení svůj úkryt. I v tomto případě je kousnutí velice vzácné a ve většíně případů bez zjevné známky intoxikace.
Obrázok
http://arachnos.eu/
http://www.facebook.com/media/set/?set= ... 853&type=3
http://arachnos.eu/cs/chovatelstvi/item ... %A9%C4%8De
Obrázok

D.J.spiders
Príspevky: 38
Dátum registrácie: 8. Septembra 2013, 23:32
Re: Černé vdovy rodu Latrodectus

Príspevok od užívateľa D.J.spiders » 15. Septembra 2013, 20:50

fotky mojich chovancov :)

Obrázok

Obrázok

Obrázok

Obrázok

Obrázok

Obrázok

Denis


Napísať odpoveď